Ústí nad Labem-zápis ze setkání

Úvodní stránka Diskusní fórum Organizace Setkání Ústí nad Labem-zápis ze setkání

Zvolené téma obsahuje celkem 0 odpovědí. Do diskuze (1 diskutujícího) se naposledy zapojil uživatel Profilový obrázek Monika Horakova a poslední změna proběhla před 4 roky, 5 měsíci.

Prohlížíte 1 příspěvek (celkem z 1)
  • Autor
    Příspěvky
  • #498

    Warning: Missing argument 2 for wpdb::prepare(), called in /data/web/virtuals/93781/virtual/www/wp-content/plugins/bbpress-post-ratings/plugin.php on line 147 and defined in /data/web/virtuals/93781/virtual/www/wp-includes/wp-db.php on line 1292
    Profilový obrázek
    Monika Horakova
    Účastník
    0p

    Druhé setkání Zelené revize

    Ústí nad Labem, 10. dubna 2015, 18 hodin

    Zápis: Monika Horáková, Martin Škabraha, Tomáš Křemen

    Moderování: Martin Škabraha, Monika Horáková

    Martin Škabraha:
    Úvodní slovo, představení harmonogramu setkání. Garanty témat jsou Jiří Guth (správa podniků zaměstnanci) a Jakub Kutílek (veřejná doprava zdarma). Představení Zelené revize.

    Josef Pova:
    Chtěli jste boj, proto jste tam dali slovo levice?

    Daniel Pitek:
    Přesvědčoval jsem mnoho lidí, aby sem přišli, ale hodně lidí nechtělo, vaše teze lidem vadí. Viděl jsem, že na konvoj máme úplně jiné názory, zajímá mě, jak se díváte na spojenectví s USA. Co uděláte v bodu zlomu, až zjistíte, že jste menšina? Jaké vyvodíte důsledky? Pokud neprojdou na sjezdu vaše názory? Kdybych já byl v menšině, ze strany odejdu.

    Pavel Himl:
    Levice je běžné označení, zvykněme si na to. Co znamená, že prohrajeme? O tom přece rozhoduje sjezd. To není boj. To je prosazování myšlenek různých názorových proudů.

    Jan Trnka:
    Každá politická strana je názorově pluralitní. Kromě ANO. Schválený program zavazuje především zastupitele a zastupitelky, ale to neznamená, že o programu členové nemohou uvažovat a mluvit jinak.

    Josef Pova:
    Sleduji politiku 25 let. Toto je střet. Proč ta levice?

    Daniel Pitek:
    Souhlasím minimálně s polovinou programu Revize. Zbytku buď nerozumím, nebo to považuji za naivní. V naší vesnici, když vyhlásíte NZP, nikdo do práce nepůjde. Začali jste debatu špatně, veřejný web, veřejně jste nás přečíslili. Schejbal má úplně otevřeně na FB Stalina.

    Jan Trnka:
    Pokud máte problém jen s NZP, tak je to skvělé. Bude k tomu debata, to se dá dohodnout.

    Štěpán Mairovský:
    Nejsem signatář, výraz levice je ale legitimní. Když založíte pravicovou platformu, také přijdu na debatu.

    Daniel Pitek:
    Nejsem žádný pravičák. Podpora drobných živnostníků není pravicová.

    Irena Moudrá Wünschová:
    Zajímá mě, jak se díváte na naše spojenectví. Nechci ještě ukončovat tuto obecnou debatu o Revizi.

    Rebeka Vadasová:
    V Pardubicích byl menší zájem o obecnou debatu, tak jsme tentokrát připravili dva pracovní body. Ale jsme rádi i za vaše diskuzní náměty.

    Tomáš Křemen:
    Pokud se chcete bavit obecně o Revizi, jsem otevřený změně programu.

    Jan Trnka:
    Stihli jsme jen to, co je publikováno. Více nemáme vydiskutováno.

    Jakub Jareš:
    Přijel jsem kvůli dvěma ohlášeným tématům a rád bych se k nim dostal. I když chápu, že i obecnou debatu potřebujeme.

    Jakub Kutílek:
    Setkání Revize jsou gro, nescházíme se nikde jinde, proto je to pracovní, jinde na tématech nepracujeme.

    Monika Horáková:
    Navrhuji, abychom uzavřeli obecnou debatu, můžeme pokračovat bez omezení neformálně po pracovní části.

    Milan Rygl:
    Připojuji se k Monice, pojďme se bavit o tom, co máte připravené.

    Jiří Guth – správa podniků zaměstnanci:

    Moje identita je družstvy velmi ovlivněna. Bydlím v družstevním bytě, čtu družstevní noviny, chodím do družstevní kavárny ROH. Proč máme formulaci správa podniků zaměstnanci: 1. Demokracie prostupuje do ekonomiky, 2. Jsem reformista, ne revolucionář. Kdo pracuje, vládne kapitálem, a rozpor se smazává. 3. Participace je pozitivní.

    Kdo je ovlivněn ekonomickým rozhodováním, má se na něm podílet.

    1. zaměstnanecké akcie. Nový zákon k zaměstnaneckým akciím. Zaměstnanecké akcie mají v zahraničí dlouhou tradici. Podnikové akcie se odkupují při odchodu do důchodu, důchod je z jejich výnosů částečně financovaný. Ale mají omezená hlasovací práva na valné hromadě, protože akcie nemají moc velkou hodnotu. To je aspoň něco, ale správa podniků zaměstnanci to ještě není.

    2. přebírání krachujících podniků. Sklárny v Květné. Na podzim 2002. 49 procent měl bývalý ředitel, 51 procent měli zaměstnanci. Pak to prodali dál. Opačný případ OP Prostějov, jesenický závod. Část managementu spolu se zaměstnanci byli ochotni převzít výrobní kapacitu, ale nepodařilo se to. V Jeseníku od té chvíle 180 nových nezaměstnaných, kteří chtěli pracovat. Film Víta Janečka. Zákon: Pokud hrozí krach, v zájmu zachování kapacit ho mohou převzít zaměstnanci, dostanou daňové úlevy.

    3. družstevnictví. Družstva mají 150letou tradici. 5 základních typů. Družstvo pro vybudování Národního divadla, Petřínské rozhledny apod. Po roce 1948 rána v podobě násilné kolektivizace atd., ale pozitivní byl vznik výrobních družstev invalidů. Po roce 1989 forma návratu obtížná.

    Jana Drápalová:
    Družstevník není zaměstnanec. Není to totéž, jsou to dvě různé kapitoly. Nelíbí se mi, že se to směšuje. Ale jinak se vším souhlasím, zaměstnanecké akcie se mi moc líbí a měli bychom to dopracovat v souvislosti s dalšími zákony.

    Daniel Pitek:
    Neslyšel jsem, co chcete prosadit. Kdy je třeba bod, kdy podniku hrozí krach. Musely by podniky ty akcie dávat? Nebo to je dobrovolné? Zaměstnávám lidi, mají podíl na ekonomickém výsledku. Motivace. Myslím si ale, že to nejde dát jako povinnost. Socialistická družstva hospodaří tak, že by se to v zelených nelíbilo nikomu. Přehnojování. Jsem členem Asociace soukromého zemědělství. Družstevnictví v rámci zemědělství je mrtvé.

    Jiří Guth:
    Fungování družstev v současném ekonomickém a právním nastavení je obtížné. Pokud spolu soutěží družstvo a soukromá firma, má družstvo horší výchozí pozici. Musí se na všem domlouvat apod. Navrhuji zvýhodnění družstev. Má to sociální kapitál.

    Daniel Pitek:
    Zvýhodňovat družstva proti rodinným farmám? To nemůžete udělat!

    Pavel Kraus:
    SVV není družstvo, nemají stejnou velikost hlasu.

    Jiří Guth:
    Hlasy nemusí být rovny ani v družstvu.

    Bob Čáp:
    Československo má bohatou zkušenost s radami zaměstnanců. Závodní rady byly nejmocnějšími složkami ve společnosti. Ke slovu pak ještě přišly jako podnikové rady. Tři typy/stupně: 1. Zaměstnanecká rada rozhoduje sama, úkoluje management. 2. Rozhodují rada i management, oba tedy mají de facto právo veta, 3. Rada musí být informována, ale má jen konzultační roli, rozhoduje management.

    Usilujme o to, aby vznikla instituce zaměstnanecké rady. Zničil ji stalinismus a potom i neoliberalismus. V Německu jsou studentské rady apod. Zaveďme to, ale bavme se, v jaké síle. Plus odbory. Také různé překážky. Dnes např. odbory vznikají až den po oznámení zaměstnavateli. Ten ale odboráře stihne mezitím vyhodit., což by za existence odborů nemohl tak snadno.

    Jana Drápalová:
    Více demokracie do ekonomiky. To je lepší název než Správa podniků zaměstnanci.

    Michal Berg:
    Jsem na úrovni zaměstnavatele. Zobecňovat jen vlastní zkušenost může být chybné. Odbory jsou další a širší téma. Třeba správu podniku zaměstnanci nelze použít na správu úřadů zaměstnanci. Mám návrh na přejmenování bodu: …………. Otázka je, zda ty firmy vůbec přežijí. Kreativní destrukce. Abychom nespravovali demokratičtěji něco, co stejně zanikne. Volná noha, pozitivum, nebo negativum? Chci k tématu práce v nové ekonomice udělat programovou konferenci. Jak udělat demokratičtější odbory? Plus fenomén svobodných firem. Demokratičtější z vlastního rozhodnutí. Kontaktujte mě k tomuto tématu, zajímá mě. Ad historický exkurz Boba: nemyslím si, že bychom problémy 21. století měli řešit recepty z poloviny minulého století.

    Daniel Pitek:
    Když podporovat, tak malé a střední subjekty, jedno, jakou mají formu. Program rozvoje venkova se tlačí na velké podniky. Pestrost dobrá, monokultura špatná.

    přestávka

    Jakub Kutílek: – MHD zdarma
    Různé důvody se dopravovat, tomu odpovídá její využívání. Otázka, jaká doprava zdarma? MHD, regionální, atd. Úspora nákladů na výběr jízdného. Možnost také zvýhodnit místní. Zvýšené náklady na provozy MHD by se mohly kompenzovat snížením nákladů na negativní externality automobilové dopravy, např. i ve zdravotnictví

    Daniel Pitek:
    Nic není ve skutečnosti zadarmo, motivujme lidi k tomu, aby jezdili hromadnou dopravou, ale vždycky to někdo zaplatí. Ten obrat „zadarmo“ je nešťastný.

    Josef Pova:
    Ano, a mají to zaplatit řidiči osobních aut, kteří znečišťují životní prostředí. Praha jako pilotní projekt?

    Jan Trnka:
    Má to hodně benefitů.

    Martin Škabraha:
    Lepší termín než zdarma by bylo „bezplatně“.

    Jana Drápalová:
    Externality automobilové dopravy jsou skutečně obrovské. To heslo je spíše symbol.

    Štěpán Mairovský:
    Jakube Kutílku, k jaké variantě se kloníš? A co varianta celostátní jízdenky, která by byla na všechno?

    Jana Drápalová:
    V Brně průzkum, jaká cena by byla pro lidi motivací opustit soukromou dopravu ve prospěch MDH. Bude k dispozici ještě před dokončením politického programu.

    Irena Moudrá Wünschová:
    Vezměme v úvahu, že v různých městech má MHD různé náklady.

    Pavel Himl:
    Jaká je to služba, školství je bezplatné už teď, odkaz na zdravotnictví.

    Daniel Pitek:
    Celostátní řešení založit na daňovém zvýhodnění.

    Rebeka Vadasová:
    Potřeba myslet na sociální vyloučení, lidé nemají prostředky na koupi celoročního kupónu najednou, proto ve výsledku zaplatí více.

    Jakub Kutílek:
    Reakce na Štěpána – zkušenost z Talinu, doprava narostla o 10 %, nárůst poptávky je výhodou, nechá se dělat efektivněji, spoje jsou plně obsazené.

    Daniel Pitek:
    Řešením sociálních překážek by byla možnost bezúročných splátek.

    Michal Berg:
    Jaký je cíl? Nejde o dopravu zdarma, jde o to, usnadnit dopravu za ekologických podmínek. Možnost tohoto cíle dosáhnout jinými prostředky. Bariérou není jen cena, ale také dostupnost. Podporujeme také cyklistiku a pěší, pozor, abychom nepřetahovali cyklisty a chodce do autobusů. Rozlišit druhy mobility, rozlišovat i sociální stránku.

    Bob Čáp:
    Jde o politické rozhodnutí, nikoli o ekonomické. Jde o to, co bude solidární, tedy placené z daní. Ekonomizující úvaha není vhodná (školství, zdravotnictví, bezpečnost, právo), máme vyšší cíle, i v pražském programu velké zvýhodnění MHD. Doprava je veřejný statek a měl by tak být hrazen.

    Jakub Kutílek:
    Jízda autem je dražší než MHD, avšak nejvýhodnější je kolo. Důležitý sociální aspekt, umožní plnohodnotný život.

    Štěpán Mairovský:
    Nejde jen o cenu, ale také dostupnost. Doprava zdarma není finální cíl, jde nám o potřeby lidí, které se tím snažíme podpořit.

    Jana Drápalová:
    Co je politické rozhodnutí?

    Jan Trnka:
    Raději označovat jako ideový přístup, zda to brát principiálně, co je správné, nebo co je výhodné/levné.

    Vít Prokopius:
    Souhlas s Honzou, nejde jen o širší řešení, rozhodující hodnotou je solidarita. Chci, aby to za mě platili ti, kteří na to mají.

    Štěpán Mairovský:
    Nestačí identifikovat, jaký problém chceme řešit. Různé přístupy na aktuální problém, atd.

    Jana Drápalová:
    Je důležité vědět, proč co chceme.

    Daniel Pitek:
    Pozor na konotace u „politického rozhodnutí“, pamatuji si to z doby před rokem 1989.

    Tomáš Křemen:
    „Politická strana“ měla před rokem 1989 také jiné konotace.

    Irena Moudrá Wünschová:
    Vždy, i ve zdravotnictví či školství, rozděluji omezený balík, vždy je to regulované tím, co si společnost může dovolit.

    Matěj Žaloudek:
    Je neuvěřitelné, jak moc společnost investuje do silniční infrastruktury atd. Role územního plánování – rozrůstání sídel do otevřené krajiny zvyšuje autodopravu.

    Rozdělení do dvou pracovních skupin, formulace programového znění k diskutovaným tématům. Viz Diskuzní fórum na http://www.zelenarevize.cz.

Prohlížíte 1 příspěvek (celkem z 1)

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.